Bláznivá bezdětná

Trable se snahou o otěhotnění většinou člověka mrzí, bolí nebo taky srazí na kolena. A abych se nedostala do úplně poslední fáze, rozhodla jsem se o tom psát. S nadhledem a humorem a se snahou vysvětlit svým nejbližším, čím si procházím. A nejsem v tom rozhodně sama!

Musím se přiznat, že vyprávění děvčat, která na konci svého trápení našla ten svůj raneček plný pokakaného a uplakaného štěstíčka, se mi čtou stále ještě těžce. Vlastně je ani nečtu. Nějak mi nevlévají očekávanou naději a optimismus do žil, spíš mě rozlítostní. Je mi smutno, že na mé cestě ty smradlavé plíny pořád ještě nejsou. Ale je jeden příběh,...

Tak mě fiklo v zádech. Už zase. Dobře mi tak. Co zavřeli posilovny a absolutně jsem přestala sportovat, stává se mi to často. SI skloubení. Na levé straně. Moje malé prokletí. Znám milion cviků na uvolnění a posílení svalů pánevní oblasti, ale když člověka nic nebolí, nic nedělá. A věřím tomu, že v téhle lenosti nejsem sama. Teda krom mého...

Jak jsem psala na konci předchozího článku, naše další kroky vedly k jinému lékaři a tam jsme šli rozhodnutí, že už chceme podstoupit IVF - in vitro fertilization - oplodnění ve zkumavce. Tady už se nedá bavit o ničem přírodním ani přirozeném natož tak romantickém či vzrušujícím. Je to čistá věda, pravá medicína a laboratorní práce. Mimochodem...

O diagnostických předehrách, které předcházejí samotný metodám asistované reprodukce, jsme si popovídali v předchozím článku. Většinou se nečeká na to, až jsou k dispozici všechny výsledky, protože vyhodnocení některých vyšetření trvá dost dlouho, a rovnou se vyzkoušejí některé levnější a méně náročnější způsoby asistovaného početí.

No jak? Normálně. Úplně normálně... Dva se zamilují, pak se ujistí, že spolu opravdu vydrží v dobrém i ve zlém, vezmou se s velkou pompou a rozhodnou se, že to, co na tom druhém obdivují, předají společně v podobě svých genů do nové, téměř dokonalé osobnosti. Naplánují tomu sportovní aktivity, zvolí hudební nástroj, vyberou skvělou školu a domluví...

Vím, že s tím přicházím trochu pozdě, ale tak nějak mi zhodnocení roku 2020 dalo zabrat víc, než jsem čekala. A při psaní jsem vlastně zjistila, že nehodnotím jen jeden uplynulý rok, ale nejméně dva poslední roky - od té doby, kdy jsem se rozhodla se svým životem něco zásadního udělat, a o které jsem se rozhodla teď psát deníček....